Historie lázní

Historie lázní Rajecké Teplice.

Mezi Lúčanskou Malou Fatrou a Martinskými hoľami v údolí říčky Rajčianka jsou na mapě z roku 1376 označené Thermae, ale v listině Ľudovíta Veľkého je první písemná zmínka o pramenech teplé vody s názvem Villa Tapolcha. V darovací listině krále Vladislava II. pro Štefana Zápoľského z roku 1496 jsou lázně uváděny jako "possessio Thoplycza", což může znamenat usedlost nebo osada.

Začátkem 17. století bylo vybudováno lietavské panství, k němuž patřily termální prameny i celé široké okolí; první stavení, z nichž se vyvinuly dnešní lázně Rajecké Teplice.

První podrobný popis lázní Rajecké Teplice uvádí profesor Cranz ve své balneografii. Mezi první stavby patřil lázeňský dům a hostinec pro zámožné hosty, jimž tu byly k dispozici tři bazénové koupele. Léčba byla zaměřená na ochrnutí, kloubní onemocnění, opuchliny a různé kožní choroby.

Začátkem 17. století (1610) se začalo se stavbou panského domu a koncem 18. století s novou výstavbou lázní Rajecké Teplice, které s velkou oblibou využíval i panovníkův palatýn Juraj Thurzo, o čemž existuje písemný doklad z roku 1604. Palatýn Turzo dal postavit zděný dům se šesti pokoji. Po jeho smrti se Lietavské panství rozdělilo, což lázním neprospělo a začaly chátrat.

Znovu se lázně Rajecké Teplice začaly rozvíjet až koncem 18. století, kdy dal baron Ján Kalis, jeden z dědiců lietavského panství, na značné náklady postavit zděný dům se 14 pokoji. Lázně byly tehdy rozdělené, měly tři bazény: Panský, Spoločný a Bedársky - pro šlechtu, měšťany a prostý lid.

V roce 1776 sepsal první popis termálních vod v Rajeckých Teplicích Pavol Adami a v roce 1793 Dr. Amadé Kelin, fyzikus Turčianské stolice, vydal ve Vídni první monografii o Rajeckých Teplicích, které tím zpropagoval v celém Uhersku.

Ke komplexnímu rozvoji lázeňství dochází v 19. století, kdy se lázně Rajecké Teplice staly oblíbeným letoviskem šlechty, vysoké aristokracie a bohaté buržoazie.

Po první světové válce návštěvnost lázní prudce poklesla a Rajecké Teplice se staly lázněmi jen místního významu.

V letech 1925 - 1937 dochází k výraznému budování nových léčebných komplexů - lázeňského domu, léčebného ústavu Baník a hotelů Velká a Malá Fatra. Roku 1941, za existence Slovenského štátu, lázně Rajecké Teplice převzala Robotnícka sociálna poisťovňa, přičemž později dochází k vybudování koupaliště s termální vodou. V roce 1959 získaly Rajecké Teplice status lázeňského místa, tím bylo mimo jiné vymezeno území lázní a zaručena ochrana léčivých pramenů.

V novodobé historii nastává největší rozvoj lázní po 2. světové válce. V roce 1989 byly Rajecké Teplice povýšeny na město.